Rozhodl jsem se, že pro své přátele, kterým se líbí mé obrázky připravím ještě jeden kalendář na rok 2013.
Proč stále kalendář, říkají mnozí. Myslím si, že kalendář je něco hmatatelného co nás provází celým rokem a pokud se dílo podaří je možné se na něj celý rok dívat.
Chtěl bych tento kalendář tématicky zaměřit. Zatím mém v hlavě tři varianty možných témat mezi kterými se chci rozhodnout
1. Památky Čech a Moravy, které jsem navštívil
2. Královská cesta Prahou
3. Rozhledny
Tento příspěvek je otevřený, protože jak se bude dařit nakreslit obrázky tak bude jejich mnmožství přibývat .
Chtěl bych všem, kdo poslali náměty na kalendář na rok 2013 poděkovat. Je mi jasné, že se svým rozhodnutím mnohým z Vás nezavděčím, ale jak se říká, "není všem dnům konec".
Název Královská cesta nenajdeme na žádné mapě Prahy, protože ulice nebo třída takovéhoto jména neexistovala a ani neexistuje.. A přesto se o Královské cestě mluví a poměrně často.
Královskou cestou totiž nazýváme jeden z nejstarobylejších a památkově nejcennějších úseků Prahy.
 |
| Prašná brána v Praze |
Začíná u Prašné brány, u níž kdysi stával Králův dvůr. Vede Celetnou ulicí, přes Staroměstské náměstí a Malé náměstí, pokračuje Karlovou ulicí na Křižovnicíké náměstí. Odtud překračuje po Karlově mostě Vltavu. Z Karlova mostu se nám otevírají pohledy na Pražský hrad, Strahovský klášter, Petřínskou rozhlednu, Kampu, Národní divadlo a v dáli i na Vyšehrad. Po přejití Karlova mostu se dáme Mosteckou ulicí na Malostranské náměstí, z kterého strmě stoupáme Nerudovou ulicí a posléze Úvozem ke Strahovskému klášteru. Odtud přes Pohořelec, Loretánské a poté přes Hradčanské náměstí dojdeme na Pražský hrad, kde Královská cesta končí. Touto cestou velmi často jezdili čeští králové při svých korunovacích a tak domy které na této cestě stojí musely být okázalé. Mnohde mezi ně šlechta stavěla i své paláce.
Projdeme se nyní po Královské cestě v doprovodu mých obrázků. Naše putování začneme u Prašné brány. S její stavbou se začalo v roce 1475 na místě původní brány Horské nebo také Odrané jak ji lidé nazývali. Stavba byla zahájena zejména proto, že v její blízkosti na místě dnešního Obecního domu stál Královský dvůr. Ten ale díky náboženským bořím v roce 1483 ztratil na zajímavosti a byl postupně opuštěn. Současně s jeho zánikem se nepokračovalo ani na stavbě Prašné brány. Ta byla postavena do výšky 42 metru a zde byla zakonzervována. O její dostavbě se rozhodlo až v 70 letech 19 století. Věž je 65 metrů vysoká. Vyhlídkový ochoz se nachází ve 43 metrech a vede k němu 186 schodů.
Od Prašné brány se vydáme Celetnou ulicí na Staroměstské náměstí. Po levé straně mineme rozsáhlý stavební komplex Nové mincovny a zastavíme se před bývalým obchodním domem postaveném podle projektu J. Gončara v letech 1911-12 v kubisickém slohu. Novostavba převzala po svém předchůdci i domovní znamení, barokní sošku černé Madony, po níž je dům pojmenován. V budově je umístěna expozice českého kubismu Českého muzea výtvarných umění. Muzeum českého kubismu bylo znovu otevřeno po rekonstrukci v roce 2003. Za návštěvu stojí i kavárna Grand Café Orient v prvním patře budovy, která je zrekonstruovaná do původní vyhraněně kubistické podoby. Podkladem pro rekonstrukci bylo pět zachovaných černobílých fotografií původního interiéru. Celetná ulice byla pojmenována podle caltnéřů, což byli pekaři, kteří zde pekli pletené housky, kterým se říkalo calty. Celá ulice je prošpikobvina historikými domy a paláci. Na mých obrázcích je nakreslen renesanční portál Buqoyského pláce. Dům byl původně gotický, ale postupně byl přestavěn v několika slozích, takže v něm najdeme prvky od gotiky až po rokoko. Aby bylo možno identifikovat jednotlivé domy užívaly se k tomuto účelu ve středověku domovní znamení. Dvě tato znamení se mi líbila i v Celetné ulici. Jednalo se o dům U bílého páva a dům U černého slunce.
K dalším významným domům v Celetné ulici patří Hrzánský palác, dům U tří královen kde žil v letech 1896 až 1907 Franz Kafka, dům U zlatého anděla a Pachtovský palác jehož fasádu vytvořil K.I.Dienzenhofer. Posledním zajímavým domem je Sixtův dům, který stojí na konci ulice . Před námi se otevrá největí náměstí Starého Města a to Staroměstské. Nejzajímaější stavbou je Staroměstská radnice. Byla založena roku1338 na základě privilegia uděleného staroměstským občanům králem Janem Lucemburským. Vlastní radnice vznikla spojením několika gotických domů. Historicky prvním domem byl nárožní dům ze 13. století, který měšťané získali z majetku bohatého kupce Wolfína od Kamene. Dominantou tohoto domu byla mohutná hranolovitá věž. kterábyla v roce 1364 zvýšená a o dvacet let později v ní vybudovala stavební huť Pera Parléře gotickou radniční kapli. Na počátku 15 stol. připojila stejná huťk jižní stěně staroměstský orloj. Pohon orloje, hodin, astrolábu, kalendářní desky, apoštolů a doprovodných soch je zajištěn hodinovým strojem. Ten zhotovil roku 1410 Mikuláš z Kadaně, pravděpodobně dle návrhu Mistra Jana Šindera profesora matematiky, fylozofie, astronomie a rektora pražské University. Sohařská výzdoba okolo cikferníků byla zhotovena v huti Petra Parléře. V průběh
u staletí se orloj několikrát zastavil aopravován. V 18 stol. byla situace nejk
ritičtější a magistrát uvažoval o jeho prodeji o starého železa. O jeho záchranu se zaloužil český vlastenec, meteorolog a profesor Univerzity Karlovy Antonín Strnad, Své kouzlo má vystoupení na vyhlídkový ochoz radniční věže odkud můžeme obdivovat historické domy. Mezi dalšíi stavby, které utváří Staroměstské náměstí jsou Týnský chrám, kostel sv. Mikuláše, pomník mistra Jana Husa, dům Pražské městské pojišťovny, palác Golz-Kinských, Týnská škola, U kameného zvonu, Trčkovský dům atd. Z ostatních staveb zmíním dům U zlatého jednorožce, jehož románské podzemní prostory se využívají jako vinárna. Dům byl Matělem Rejskem 
přestavěn v gotickém slohu a později ještě v slohu barokním. V domě roku 1781 otevřel knihkupec W.Ch.Gerle první veřejnou čítárnu, půjčovnu knížek a časopisů v Praze. V letech 1838-39 v domě bydlil K. H. Borovský a v roce 1848 zde B. Smetana zřídil svou první hudební školu.
u staletí se orloj několikrát zastavil aopravován. V 18 stol. byla situace nejk
ritičtější a magistrát uvažoval o jeho prodeji o starého železa. O jeho záchranu se zaloužil český vlastenec, meteorolog a profesor Univerzity Karlovy Antonín Strnad, Své kouzlo má vystoupení na vyhlídkový ochoz radniční věže odkud můžeme obdivovat historické domy. Mezi dalšíi stavby, které utváří Staroměstské náměstí jsou Týnský chrám, kostel sv. Mikuláše, pomník mistra Jana Husa, dům Pražské městské pojišťovny, palác Golz-Kinských, Týnská škola, U kameného zvonu, Trčkovský dům atd. Z ostatních staveb zmíním dům U zlatého jednorožce, jehož románské podzemní prostory se využívají jako vinárna. Dům byl Matělem Rejskem 
přestavěn v gotickém slohu a později ještě v slohu barokním. V domě roku 1781 otevřel knihkupec W.Ch.Gerle první veřejnou čítárnu, půjčovnu knížek a časopisů v Praze. V letech 1838-39 v domě bydlil K. H. Borovský a v roce 1848 zde B. Smetana zřídil svou první hudební školu.
ud jsme si náměstí prohlédli nezapomeneme se zastavit na místě, kde bylo roku 1621 popraveno 27 českých pánů. Místo popravy a smutný konec stavovské povstání připomínají dlažební kostky, který vyznačují prostor, kde stálo popravní lešení. Původní pódium rozmontovali a věnovali klášteru milostných bratří v Praze. Ze Staroměstského náměstí přejdeme na Malé náměstí, kde každého jistě upoutá dům U Rota a studna s mříží. Zajímavé jsou i domy v jižní části náměstí, především gotický dům U zlaté lilie přestavěný renesančně a barokně v němž kdysi dávno byla lékárna, I ostatní domy jako např. dům U zltého orla, U červeného koníčka a U zlaté koruny mají gotický nebo románský původ. Z Malého náměstí zahneme do Karlovy ulice. Zastavíme se domu U zlaté studně, který stojí na rohu Karlovy a Seminářské ulice. Patří mezi nejstarší a nejmalebnější dům na Starém Městě. Kousek dál stojí rohový dům
U modré štiky. Na jeho místě stál hostinec U modré štiky, který navštěvoval král Václav IV s kouzelníkem Žitem. V roce 1905 zde byl postaven nový rohový dům v němž v roce1907 otevřel pan V.Ponrepo první pražský biograf. Hned přes ulici stojí půvoně gotický dům U zlatého hada, který byl postupně přestavěn v renesančním a barokním slohu. -Před domem prý jeho majitel arabský nebo arménský obchodník Deodatus Dajamanus prodával poprvé v Praze kávu, tehdejší exotickou novinku; chodil v orientálním oděvu, na hlavě nosil nádobu s řeřavým uhlím a konvici, v ruce koflíky a cukr a nápoj přímo na ulici prodával kolemjdoucím. Měl úspěch, a tak roku 1914 v domě U tří pštrosů na Malé Straně mohl otevřít kavárnu, snad vůbec první v Praze. Pokračujeme dále Karlovou ulicí podél kostela sv. Salvatora 7až na Křižovnické náměstí, kde mimo jiné stojí socha Karla IV, kostel sv. Františka z 
As
sisi klášter křižovníků s červenou hvězdou. Staroměstskou věží vstupujeme na Karlův most. Je postaven na místě dřívějšího mostu Juditině v gotickém slohu. Základní kámen položil císař Karel IV roku 9.7.1357. Prvním stavitelem byl jistý mistr Otto, zkušený německý stavitel. V 60-70 letech převzala stavbu stavební huť Petra Parléře a ta jej na sklonku života Karla IV i dokončila. Most měl na svou dobu obdivuhodné parametry. Je 516 metrů dlouhý, 9-9.5 metrů široký, vozovka je 13 metrů nad hladinou Vltavy. Z mostu je výhled na Pražský hrad, Strahovský klášter, rozhlednu na Petříně, národní divadlo a v dálce i Vyšehrad. Z mostu lze dále sejít i na ostrov Kampa, a to po mohutném čryřramenném schodišti z roku 1844 (J. Kranner). Všechny pilíře mostu stály původně ve vodě, v 15. a 16. století byl ale na Malé Straně navršen dnešní ostrov Kampa a pět pilířů se ocitlo na souši. Celkem je dnes na mostě 31 soch a sousoší s asi 100 postavami, počítáme-li i anděly, ďábly a zvířata. Plastiky jsou převážně z domácího pískovce, jen jedna socha je mramorová a jedna bronzová. Nejstarší socha je z roku 1659 a nejmladší z roku 1938.Karlův most nesloužil pouze pro pěší. Od roku 
1885 po něm začala jezdit koňka. V roce 1905 ji vystřídala elektrická tramvaj. ¨Její vozy však bylly příliš těžké, proto byly nahraźeny autobusy. veřejná doprava jezdila´po mostě do počátku 2.sv.války. Automobilová doprava na mostě skončila v roce 1965 a od té doby slouží pouze chodcům.. Po přejití Vltavy nás přivítaly dvě Malostranské věžě, malá (bývalá min
covna) a velká,kterou projdeme do Mostecké ulice. My však než se vydáme do Mostecké ulice, sejdeme po schodech na ostrov Kampa. Toto malé území vytvořila Vltava a její rameno,které dostalo název Čertovka. Před tím než dostalo název Čertovka.se jmenovalo Strouha, zději strouha Vecelíkovská, Štěpánovská, či Rožumberská podle toho jak se měnili majitelé mlýnů jež na Čertovce klapaly. Stávaly zde tři mlýny a dva z nich mají ještě mlýnská kola i když se již dávno nemelou, Kampa je místem zahrad. Jednou z nich byla Michnovská druhou pak Nosticova. V ní stál malý domek s prejsovou střechou v němž našel útočiště Josef Dobrovský. Na domek upozorňuje pomník Dbrovského. Neméně známým byl i pozdější obyvatel tohoto domu Jan Werich. Neopomeneme se podívat na Sovovy mlýny a budeme li mít štěstí můžeme se na náměstí zastavit na hrnčířském trhu, který je zde pravidelně dvakrát do roka. Vrátíme se po schodech opět na Karlův most a vydáme se Mosteckou ulicí na Malostranské náměstí. Při letmém pohledu se nám zdá Mostecká ulice fádní, ale už je pohled mezi domy na kostel sv. Mikláše je impozantní. Na Malostranském 
náměstí se tu našimi zády rozezvučí zvonek elektrické tramvaje Znamená to že poklidnou procházku tichými ulicemi najednou přehluší městský hluk. Není tomu však nadlouho. prohlédneme si zajímavé stavby Štemberský palác, dům Smiřických, Malostranskou radnici, dům u Flavínů a Keiserštejnský palác. Přejdeme tramvajové koleje a jdeme podloubím domů U zlatého hroznu, U červeného jel
ena, U tří zlatých hvězd a U zlatého lva ke kostelu sv. Mikuláše. Je krásný den a tak proudy turistů míři vstupním portálem do kostela. Tento skvost postavený v baroním slohu stojí opravdu za pozornost. Naproti kostelu s. Mikuláše se nachází Lichtensteinský a Hartigovský palác. Ve stínu těchto paláců nacházíme místo kde můžeme na chvíli dáti odpočinouti unaveným nohám. Usadili jsme se v jedené ze zahrádek, které stavějí hospodští před svá pohostinství. Pozorujeme ruch klem sebe a osvěžujeme se zlatým mokem s bílou čepicí. Ani cena 60,- Kč za půl litrru tohoto hořkého nápoje nás neodrazuje. Po půl hodině platíme a míříme do Nerudovy ulice, která strmě stoupá k Pražskému hradu. Jedná se o nejzajímavější ulici v Praze. Hned na rohu je dům U černého orla.
Je zde známá pivnice, kterou jsme v době studjjí několikrát navštívili. Kousek nad tímto domem je dům U tří housliček..Domovní znamení znázorňuje troje zkřížené housle. Znamenalo to, že v domě bydleli tři houslařské rodiny. Nejznámějším majitelem byl světově proslulý houslař T. Edlinger, zakladatel pražské houslařské školy. V roce 1965 proběhla rekonstrukce domu a v přízemí byla zřízena vinárna. Jako studenti střední průmyslové školy, jsme si tuto vinárnu velice oblíbili. Nejvíce jsme si zde pochutnali na pražených mandlích.Dnes se ale zde nezatavujeme a popmalu stoupáme vzhůru. Naproti přes ulici se nachází Morzinský palác, který je jedním z nejhezčích barokních domů v Praze. Byl postaven na místě čtyř domů. Společně s Thun-Hohensteinským palácem který stojí nedaleko, je Morzinský palác vrcholným Santiniho dílem. Vedle domu U tří housliček stojí renesanční Valkounský dům, který roku 1704 barokně přestavěný K. Dientzenhoferem. V letech 1705-23 patřil J.B. Santi
nimu, který vytvořil vrcholně barokní domovní průčelí. Míjíme další zajímavé domy, U Bonaparta, U zlatého orla, U zlatého kola, U zlatého lva, U zeleného raka, Dojdeme až k domu U dvou slunců, Kde bydlel autor fejetonu " Kam s ní" Jan Neruda. Nakonec neodoláme a zasedáme k volnému stolku stejnojmenného hostince. Vypijeme každý jedn 
o pivo a pokračujeme dále. Slunce se ráznými kroky vydalo k západu a nás čeká ještě kus cesty. Pokračujeme Úvozem ke Strahovskému klášteru a odtud z kopce na Pohořelec a Loretánské náměstí. Scházíme z malého kopečka dolů k jednomu z nejproslulejších poutních míst v barokních Čechách jímž je beze sporu Pražská Loreta. Její nejstarší částí je nevelká Svatá chýše postavená v roce 1626. Ve věži chrámu je instalována prosluláloretánská zvonkohra, která je dílem pražského hodináře P. Neumanna z roku 1694. Skládá se z 27 zvonků se škálou o rozsahu 2,5 okztávy a celkové hmotnosti 14 metrických centů. Pražská loretánská zvonkohra hraje každou denní hodinu českou mariánskou píseň, tisíkrát pozdravujeme tebe. Vzpomínám na krásný zážitek, který mám spojen s Loretou. Bylo to natáčení adv
entního koncertu, který byl věnován Společnosti Parkinson. Na severní straně uzavírá náměstí první kapucínský klášter v Čechách, postavený v letech 1600-1602 na pozemcích darovaných šlechtou. Byly velice skromným řádem. Poměrně rozsáhlý areál tvoří prostý jednolodní kostel Panny Marie Andělské, patrové klášterní budovy kolem tří dvorů a zahrada. Podle řádových předpisů vystavěli prosté a strohé pozdně renesanční budovy bratři kapucíni sami. Areál byl v následujících staletích rozšířen o brokní hospodáské budovy a o nové křídlo konventu ve styluj vrcholného baroka. Klášter je visutou chodbou spojen s Loretou. Na západní straně Loretánského náměstí stojí Černínský palác, ve kterém sídlí ministerstvo zahraničních věcí.
