Vánoční svátky jsou společně s velikonocemi největšími křesťanskými svátky. Při nichž si lidé připomínají narození Ježíše Krista. Ten se narodil Marii a Josefovi v městě Betlémě v království Judském.  Již před jeho narozením zvěstoval anděl Gabriel Marii, že se jí narodí syn, který jednou vykoupí všechen lid. Narození Ježíše Krista se datuje na 25. prosince. Tento den nazývají křesťané Boží hod.  Vánoční čas trvá až do 6. ledna, kdy tři učenci (tři králové) se přišli děťátku poklonit. Cestu, kde jej mají hledat, jim ukázala Betlémská hvězda. Přišli ho však i varovat před  králem  Herodem Velikým, který v jeho narození viděl nebezpečí pro svůj trůn a tak musela rodina utéci do Egypta. S vánočními svátky souvisí i celá řada tradicí. Je to například stavění betléma, vánoční stromek, cukroví, vánoční přání atd.

            Stavění vánočního stromku se k nám rozšířilo z Německa. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J.K.Liebich ve svém libeňském zámečku. Nový zvyk se začal šířit zejména bohatými pražskými rodinami. Na vesnice se dostal až později.

 Pátráme li po prapůvodu stavby betlémů, musíme se vrátit o pár století zpět do Itálie, kde František z Assi umístil v roce 1223 v jeskyni na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli, výjev z bible, kde právě narozený Ježíšek leží v nuzném chlévě na seně a společnost mu dělají oslík a telátko. Sem pozval v noci 24. Prosince vesničany. Když nastala půlnoc, rozezněly se všude zvony a kopec se míhal mnoha světly, jak vesničané stoupali k vrcholu a svítili si pochodněmi. Když vystoupili k jeskyni, uviděli jesličky, u nich sloužil kněz mši a František četl úryvky z Lukášova evangelia.  Tak vlastně vnikla půlnoční mše. U nás se tento zvyk objevuje poprvé roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze.

24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti: mohlo se tak připravit o talíř více pro nečekanou návštěvu, případně položit pod talíř minci či šupinu. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně. Po večeři bývá zvykem jít k ozdobenému stromečku, zpívat vánoční koledy a. rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy, a začíná samotná církevní oslava narození Krista.

Se štědrým večerem se pojí i řada lidových zvyků: lití olova, pouštění ořechových lodiček, házení střevícem či třesení bezem.

Vánoční přání si lidé posílají mezi sebou a tato mají různé motivy. Ty, které jsem navrhl pro vánoce 2011, si můžete níže prohlédnout.